Tak jsem se dnes odpoledne odvážil vyvézt Capa na letiště. Měl jsem všecko nabito, připraveno, vyváženo, tak jsem si troufnul. Po smontování jsem natankoval a zkusil nahodit motor. Zahřáto a popojíždím na start. Dávám si radši poloviční výchýlky(blbec), nejde utrhnout ze země, těžiště asi navíc příliš vpředu(dávám olovo na ocas). Znovu nastartování, velké výchylky, doladěny otáčky a rozjíždím se. Užuž se to zvedá, vtom rychlý náklon doprava, ani nevím jak se mi to povedlo zvládnout kontra křidélkama a sedám. Přetrimovávám křidélka a zkouším znovu rozjezd a odlepení. Skoro to samé jako přes kopírák. Zkoušíme s Michalem příčné vyvážení a ejhle, pravá strana je těžší než levá - vliv větší hmotnosti nové hlavy !!! Dovažuju křídlo olovem a znovu zkouška. Michal chudák má ruce zkřehlé a studené od proudu vrtule, drží mi éro při ladění otáček. Popojíždím na start a najednou nereaguje žádné servo! Baterka, kterou jsem těsně předtím dobil je v čudu. Takže jsem si dneska nezalítal, ale zato jsem si nacvičil startování a reflexy při vybírání nožového letu 0,5 metru nad zemí.

Váš názor na 4 Kw v letadle ?

Kamarádi, v neděli vyrážíme do Val. Meziříčí spravit si apetit na Rožnovský kolovrat. Příští sobotu pak do České Třebové a letos již "fajront" !!!!

Zítra ráno vyrážíme s Pavlem na závěr EUROTOURU 2015 do Erfurtu v Německu. Držte nám pěstičky !!!!!! .

V sobotu dorazím, ale až kolem poledne - dopoledne má Honzík první letošní turnaj, tak musím jít fandit.

Tak v Holešově jsem si fajn zalítal. Za prvé, létaly se průlety mezi bázema 200 metrů, výška vypnutí v aerovleku v 250 metrech, čas na průlety 3 minuty. Stihnul jsem to 5x, nejlepší měli 7 průletů. Jeden průlet ale znamenal letět tam a zpátky a pak ještě přistát ve směru startu a ve vysečeném ůseku asi tak 40 x 200 metrů. Ty průlety se lítaly jenom na jedno kolo. Druhá úloha byla termika. Lítali jsme 4 kola, každé kolo na maximum 10 minut, výška vypnutí v aeroveku 300 metrů. Když se podařilo přelítat čas 10 minut, tak se to neodečítalo jako ve V2. Sednout se zase muselo ve směru startu do vyhrazeného prostoru. Každé normální přistání se hodnotilo 100 body, každá nalétaná sekunda znamenala jeden bod. Ty průlety mezi bázema lítal vždy jenom jeden, termiku nás lítalo jak se to stíhalo, tak 3-4 najednou. V termice se mi jednou podařilo nalítat maximum a přistával jsem až v 15 té minutě. Ostatní lety byly tak za 5,5 a 6,5 minuty. Nakonec jsem skončil 12 z celkem 15-ti pilotů. Po skončení soutěže jsme ještě lítali dále a vlekař mě vyvlekal asi tak do 700 metrů. Začala chodit termika, přidalo se ke mně asi tak 8 káňat a já jsem byl v sedmém nebi. Vydržel jsem ve vzduchu 25 minut- krása a nadšení.

Kamarádi! Dnes odjíždíme na dvoudenní F3J do Poličky ! Držte nám pěstičky!

Ahoj kluci, nechcete si zopakovat malé vleky než se nám zkazí počasí ?
Navrhuju úterý 18:00 - to už nebude tak horko a vítr se taky uklidní